Začátky

Roky 1993 - 96: První práce na objektu - vyklizení, vyčištění diamantový příkopů, vyzdění příček, první nátěry podlah... Rok 1997: Nové vnější omítky a komplet nátěr Rok 1998: Hlavní přípravy na betonáž levého zvonu

Rok 1998

Bourání největšího kusu betonu.Bourání největšího kusu betonu.Se stavebními úpravami si troufáme stále na víc a víc. Letos jsme se rozhodli, že příští rok zkusíme znovu vybetonovat celé odstřelené levé křídlo s pěchotním zvonem. Než to však bude možné, je potřeba ze zvonové šachty odstranit všechnu hlínu a plevel, který se tam za šedesát let od války rozbujel, a především odstranit všechny bloky železobetonu, které často ze šachty visely na několika drátech armatury. Přišly ke slovu motyky, krompáče a hlavně naše palice Barborka, kterou jsme mnohé železobetonové kusy jednoduše rozbili. Jednou se však situace otočila a kousek betonu rozbil Fidovi brýle - práce to byla jak v kamenolomu, ale nadšení pomohlo přemoci všechny nástrahy.

Rok 1997

1997 - Expozice v kasematě1997 - Expozice v kasematěV roce 1997 měli návštěvníci již možnost shlédnout poměrně velké množství expozic, které jim měly především přiblížit systém československého pohraničního opevnění. Vzhledem k tomu, že shánění originálních exponátů probíhalo ještě pomalu, největší objem expozic představovaly jednak nástěnky s fotografiemi a plány, jednak velké množství třírozměrných modelů pevností včetně dioramatu představujícího boj o linii lehkého opevnění a světelný terénní model, na kterém rozsvícené diody představují jednotlivé objekty opevnění v údolí Dolní Moravy.

Rok 1996

První natírání podlahPrvní natírání podlahLetos jsme si začali troufat na stavební úpravy. Dozdili jsme příčky v místnostech velitele a telefonisty, opravili jsme poprvé omítky venku na týlové stěně bunkru... Též jsme se po dlouhých diskuzích rozhodli natřít podlahy v celém interiéru. Toto rozhodnutí se ukázalo jako problémové v tom, že je nyní nutné podlahy zhruba každé dva roky přetírat a toto přetírání lze dělat pouze v zimě, kdy je na bunkru relativně sucho. Na druhou stranu, převažují kladné vlastnosti - jednak natřené podlahy vypadají lépe, jednak se lépe stírají, když nám návštěvníci dovnitř nanosí bláto.

Rok 1995

1995 - Čištění překážek1995 - Čištění překážek1995 - Umývárna a WC1995 - Umývárna a WCV tomto roce se toho mnoho převratného neudálo.
Nadále jsme pokračovali v čištění objektu.

Suť už sice byla vynešena, ale stále to v podzemí vypadalo zanedbaně.

A tak jsme bílili stěny, odrezovali a natírali zárubně dveří a plechové obložení místností, střílny...

Také došlo na čištění pásu protitankových překážek v oblouku před K-S 5. I při této čninnosti byly prostředky skromné - krumpáče a lopaty, ale výsledek snažení stojí za to.

Rok 1994

Odklízení zeminy ze stropuOdklízení zeminy ze stropuRok 1994 pro K-5ku znamenal především zahájení rekonstrukce jako takové. Na začátku se jednalo o objekt zarostlý vegetací, který měl zabetonované střílny a vchod. Uvnitř se nacházelo několik tun suti z rozbitých cihlových příček a odstřelených zvonů, diamantové příkopy byly zavezený kamením, které zemědělci posbírali na polích a loukách. Hromady kamení byly navršeny také v okolí bunkru a samozřejmě nechyběly ani odpadky, které sem kdysi někdo zavezl, aby se jich zbavil.
Vcelku jasně tedy vyplynula nejprve nutnost objekt vyčistit a zpřístupnit, budování expozic a opravy exteriéru i interiéru mohly přijít ke slovu až později. Také zvenku byla K5ka obklopena hromadami kamenů v mnohem větší blízkosti, než je tomu dnes, od roku 1994 se velké množství těchto kamenů podařilo přemístit do záhozu objektu.

Úplné začátky rekonstrukčních prací na K-S 5

Takto vypadala K-5ka na začátku našeho snažení v roce 1994. Pohled na levou skupinu střílen.Takto vypadala K-5ka na začátku našeho snažení.

Vlastní práce a rekonstrukce srubu K5 začala již v pozdním podzimu 1993. Na jaře 1994 pak vznikl KVH Kralka.

Ti, kteří se pohybují kolem opevnění nějaký ten čas, si jistě vzpomenou na Nadaci československého opevnění pana Jiráska z Prahy, se kterou byla K5 v době počátků rekonstrukce spojována. Skutečnost je taková, že náš klub a Nadace měly při rekonstrukci objektu spolupracovat jako dva samostatné subjekty. Už v roce 1994 však Nadace začala o K5 ztrácet zájem a v následujícím roce byly ze strany Nadace veškeré kontakty s naším klubem a K5 přerušeny.

K5 byla veřejnosti přístupná prakticky od samého začátku rekonstrukčních prací - od léta 1994. První návštěvníci byli prováděni se svíčkami, později s plynovými lampami.

Jen pro zajímavost - od června 1994 do 30. listopadu 1995 byla K5 díky ohromnému nadšení členů klubu otevřena pro veřejnost KAŽDOU sobotu a to i v zimě!