Opevnění v okolí

Králicko

1938 - Pohled od silnice1938 - Pohled od silniceKladský výběžek zařezávající se na severu hluboko do naší vlasti je svojí polohou jako předurčený pro vedení útoku proti ní. V minulosti byl k tomuto účelu také několikrát využit. Tomuto nebezpečí se snažila už v roce 1919 na mírové konferenci ve Versailles předejít československá delegace, která mimo jiné požadovala přivtělení Kladska k Československému státu. Tento požadavek zdůvodňovala historickým právem - Kladsko bylo po několik set let součástí Českého státu, a ještě v roce 1919 zde dokonce žila početná skupina obyvatel hovořících česky.

O mimořádném usilí o získání Kladska, či alespoň jeho části, svědčí i to, že jako kompenzaci naše delegace nabízela odstoupení částí aššského a frýdlantského výběžku a části Opavska. Bohužel tento požadavek neprošel, a tak už za několik let po mírové konferenci ve Versailles musela naše země čelit hrozbě vpádu nacistických jednotek právě z Kladska.

Králický Sněžník

Lomený řopík poblíž ChlumuLomený řopík poblíž ChlumuJiž při tvorbě prvních obecných plánů naší pevnostní soustavy v roce 1934 bylo jasné, že vzhledem ke své poloze bude opevnění Kladského výběžku prvořadou záležitostí. Záměr vypracovaný na podzim 1934 počítal s tím, že pevnostní linie začne u Jedliny ( obec asi 1 km východně od Divoké Orlice ) a odtud potom přes kóty Adam (765 m) a Bouda (845 m) sestoupí do blízkosti města Králík, které ale zůstane před vlastní linií. Linie měla vést jižně od města přes Mariánský kopec a Veselku na Maliník. 

Tento plán po prohlídce terénu upravila opevňovací skupina ustavená u Zemského vojenského velitelství Brno. Po jejich úpravách se již linie ocitla před městem. Celkem zde bylo vytyčeno 62 pěchotních srubů, přičemž na 6 místech jich několik spojených podzemními chodbami mělo vytvořit pěchotní tvrze. Dělostřeleckou podporu představovaly 4 baterie děl v polních postaveních u obcí Vitanov, Celné, na Hejnovu a u Šanova.